Tohle Praha nutně potřebovala

Na podobná místa narazíte ve světových metropolích: působí nezávisle, ale současně profesionálně, design se tu snoubí s kvalitním streetfoodem, každou chvíli se tu koná nějaká zajímavá kulturní akce, a hlavně – scházejí se tady lidé. „Městečko“ postavené z přepravních kontejnerů má obvykle specifickou atmosféru, působí komunitně a domácky, přitom je otevřené pro kohokoli. Před pár lety jsem v londýnském Boxparku strávila skoro celý den a od té doby si říkám, kdy něco takového vznikne u nás. A dočkala jsem se. 27 kontejnerů radosti

Je příznačné, že za myšlenkou projektu Manifesto stojí Američan. Martin Berry, který působí v neziskovce reSITE, se specializuje na krajinnou architekturu a urbanismus, léta žije v Praze, jeho aktivity jsou ale velmi mezinárodní. I díky tomu dokáže potřeby a potenciál města nahlédnout bez předsudků a vizionářsky. Prostor, jenž čeká na realizaci projektu architektky Zahy Hadidové, mohl ještě nějaký ten měsíc ležet ladem a poskytovat nevalné „přístřeší“ bezdomovcům, místo toho tu je teď sedmadvacet kontejnerů plných radosti, tedy jídla, pití a designu. A taky kino a muzika a workshopy.

Vizuální podoba vzešla z architektonické soutěže, je jednoduchá, čistá, plně funkční a fotogenická. I tohle je podstatnou součástí konceptu: nejde jen o to, lidi nakrmit, ale nabídnout jim prostředí, které bude působit inspirativně, vstřícně a přívětivě. Měli byste mít chuť trávit tu čas.

Pak už je na vás, jestli si zajdete pro kávu do boxu Doubleshotu, nebo pro okurkovou limonádu do některého z barů. Určitě nevynechejte skvělé sendviče se steaky z argentinské restaurace Gran Fierro, moravské koláče z vyhlášeného pražského Bistra 8 jsou fakt jako od babičky nebo zkuste poke misku či knedlíčky dim sum.

Spektrum chutí je opravdu světové. Vegetariány potěší Etnosvět, masožravce zase The Craft: Burger Spot. Zmrzlinu nabízí Angelato a sladkosti zase ostravská cukrárna Ollies. Z Ostravy jsou i vyhlášené hranolky Fæncy Fries, takže zdejší dramaturgie rozhodně není pragocentrická. Dva různé koncepty tady například otevřel pražský podnik SaSaZu, jenž sice nemusí být vaší krevní skupinou, ale přišel s nabídkou, která sem fantasticky zapadne. Ochutnat můžete originálně pojatý český knedlík i pravou italskou pizzu…

Počítejte s tím, že budete platit výhradně bezhotovostně, i to je součástí konceptu.

Zdaleka jsem ještě neochutnala všechno, počítám s tím, že se budu vracet. Navíc některé podniky budete moci navštívit jen pár týdnů, poté je vystřídá někdo další. Těším se i na workshopy, na atmosféru filmové projekce, na sklenku prosecca s výhledem na pražské nebe lemované magistrálou…

Už jsem ale stihla nakoupit potmě. V boxu farmářského obchodu Sklizeno si to můžete vyzkoušet, vřele doporučuju. I takové aktivity sem patří, připomínají, že tu nejsme jen pro světské požitky, ale že skutečně sdílíme veřejný prostor… Se všemi.

Sociální rozměr tohoto projektu je naprosto zásadní, sama jsem moc zvědavá, kdo si sem najde cestu. Kdo tu jako první oslaví narozeniny, kdo se rozhodne uspořádat svatbu… Jen je třeba počítat s tím, že jde o radost dočasnou, konec projektu zatím nemá pevné datum, ale jednou přijde. Inu, všechno krásné jednou končí.